„Každé ráno se divím, že jsem dosud nezemřel, pořád jsem v prodlení, že zhebnu dřív, než si stihnu zabláznit podle svého gusta."
Hrabalovy texty Vás šokují a uchvátí, dojmou i rozesmějou. Je to úžasná spleť banality i vznešenosti, sprosťáctví i svatosti, spleť plná obyčejných věcí viděných neobyčejnýma očima. Máloco tak voní člověčinou. Hrabal se s texty mazlí i nemazlí, je to suverén slova píšící až s živočišnou hravostí. Tak, aby jeho slova čtenáře zraňovaly, aby redaktor „ztratil brejle" a „pohádal se s manželkou". Nebo aby mu čtenář, tak jak je, v podvlíkačkách, běžel „naplácat držku".
V tomhle rozhovoru odkrývá teolog a profesor religionistiky Pavel Hošek fascinující zákoutí světa Bohumila Hrabala - snad nejznámějšího českého spisovatele, jehož však zároveň známe tak málo. Hošek přináší překvapivě nový pohled, který ukazuje, že zdánlivě jednoduché Hrabalovy texty mají ještě druhý plán: na hlubší úrovni jsou totiž protkány množstvím duchovně-filosofických odkazů a vhledů, jejichž promyšlenost, ostrost výrazu i blízkost k mystickému vidění světa často překvapí. Stejně jako Hrabalův vzácný dar očarovat čtenářův pohled na svět zvláštní vůní a světlem.
Tento objev „Hrabala – mystika“ by zřejmě nebyl možný bez jiného objevu, totiž bez nečekaného nálezu zapadlých, 40 let starých a dosud nikdy nepublikovaných magnetofonových kazet s nahrávkami adventních promluv Bohumila Hrabala, které pronášel několik let po sobě na evangelické faře v Libici nad Cidlinou.
Právě na základě tohoto objevu napsal Pavel Hošek knihu Evangelium podle Bohumila Hrabala, v níž osvětluje otázky, na které dosud chyběla přesvědčivá odpověď:
👉 Proč Hrabal tak často přirovnával posezení u piva v hospodě ke katolické mši?
👉 Proč je v jeho díle nejčastěji zmiňovanou osobou Ježíš Kristus? Co znamená, že to byl podle Hrabala „první existencialista"? A jak vykládá jeho záhadná slova „bohové jste vy!"?
👉 Co můžeme a nemůžeme říct o Hrabalově víře v Boha? A co o ní říká sám Hrabal?
👉 Co znamená, že je každej člověk „kosmotvornej" a že svým „diamantovým očkem fantazie" utváří vlastní verzi „miliardostěnné reality"?
👉 Proč podle Hrabala spočívá umění života především v zamilovaném pohledu na skutečnost?
👉 A co si počít s tím, že se podle Hrabala v nejhlubší hlubině duše každého člověka třpytí jako perlička na dně tajemná boží jiskra?
To vše a mnohem víc se dozvíte v tomto adventním rozhovoru, který je jako stvořený pro poslech v předvánoční době. Užijte si ho a zaposlouchejte se do námi hojně citovaných textů „básníka a mystika oprýskané každodennosti".
Jenom si dávejte dobrý pozor. Možná se totiž i vám přihodí, co se stalo nebohému čtenáři, který Hrabalovi napsal v dopise: „Pane Hrabal, věřte mi, ale po přečtení vašich knížek už nemám klidu. Stále mě mučí a pronásleduje nevýslovná krása, křehkost, legrace, bolest, moudrost, sakra, svatý pane."
Svět podle Bohumila Hrabala je prostě k zešílení krásnej. Nechte se jeho zamilovaným viděním světa taky kapičku nakazit a umazat.
BONUS K ROZHOVORU: Další 3 šťavnaté a jiskřivé texty Bohumila Hrabala, jež patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy četl, najdete načtené Pavlem Hoškem pouze na https://herohero.co/nakridlech 👈
👉 Rukověť pábitelského učně (Hrabalův explosionalistický „manifest”, o kterém básník a výtvarník Jiří Kolář prohlásil, že od časů Halasova „A co básník” nebylo nic tak zásadního napsáno.)
👉 Chvála propadání
👉 Na struně mezi kolíbkou a věčností
Díky za sdílení rozhovoru dál! Stačí přeposlat tento e-mail či sdílet následující odkaz: https://mikulasminar.substack.com/p/evangelium-podle-bohumila-hrabala-pavel-hosek-rozhovor
Milí přátelé, přeju Vám, ať si v příštím měsíci můžete najít aspoň malou chvilku na usebrání a žasnutí nad zázrakem života. Krásný, klidný a naplněný adventní čas.
Mikuláš Minář
Share this post