Dnes tři drobnosti na úvod. Zaprvé vítám všechny nové odběratele mého newsletteru - celkem Vás je už přes 8000 - děkuji!
Zadruhé - možná víte, že mám nový web. Obsah je sice jak od nějakého grafomana a fotky se hrozně dlouho načítají, ale aspoň má hezké barvy, takže prý stojí za návštěvu.
Mnoho lidí překvapilo, že se už nějaký pátek věnuji psychologickému koučování. Proto jsem sepsal, jak jsem se k němu dostal, co mě na něm baví a také co to vlastně je. Zjistil jsem totiž, že to většina lidí neví a plete si ho s kecáním lidem do života a udělováním rad. Je to však přesně obráceně - nejsou to blbé rady, ale dobré otázky!
No a do třetice, protože se mě lidé často ptají, proč a jak vlastně začal Milion chvilek pro demokracii, jak to bylo s mým zakládáním politické strany, jak se dívám na současnou vládu či čemu se věnuji dnes, dal jsem dohromady něco jako svůj příběh. Bohužel je tak dlouhý, že několik lidí zahynulo při snaze o jeho zdolání. Takže rozhodně nedoporučuju!
A nyní už k tomu podstatnému:
Čeká nás spíše Konec dějin, anebo století válek a totalit?
Dnešní díl podcastu Na křídlech knih je speciální. Jde o záznam intelektuálně podnětné debaty Nadačního fondu Webdialog, již jsem měl tu čest moderovat. Ekonom Tomáš Sedláček, filosof Daniel Kroupa, filosof Václav Němec a sinoložka Olga Lomová v ní diskutují o tom, co nás čeká v 21. století. Bude to spíš nárůst svobody a prosperity západních demokracií, anebo nové století válek a totalit? Měl pravdu spíš Francis Fukuyama se svou tezí Konce dějin, anebo Samuel Huntington se svou tezí Střetu civilizací?
Tady je vymezení tématu:
Před třiceti lety se mohlo zdát, že liberální demokracie a společnost blahobytu nastoupila globální vítězné tažení. Události nového tisíciletí však tato optimistická očekávání moc nepotvrzují: vzestup islámského terorismu, ztroskotání arabského jara, oživení imperialistických ambicí nedemokratických států, jako je Rusko a Čína, agrese Ruska vůči Ukrajině a nová vlna zbrojení. Demokratické státy samy byly oslabeny řadou vnitřních krizí. O čem svědčí tento rozporuplný vývoj? Směřují dějiny ke stále dokonalejšímu řádu, nebo k novému století válek a totalitních režimů?
Za těmito zneklidňujícími otázkami spočívají základnější filosofické otázky:
Mají dějiny nějaký smysl či cíl? Směřují ke stále dokonalejšímu řádu? Uplatňuje se v nich nějaká prozřetelnost či moc ducha, jak si to představoval Hegel, nebo „laskavost přírody“, jak o ní mluví Tomáš Sedláček? Nebo jsou dějiny utvářeny pouze nahodilými činy jednotlivců a společností a střídají se v nich období civilizačního vzestupu a rozkvětu s obdobími civilizačního propadu? Nebo jsou dokonce monstrózním konfliktem „noci“ a „dne“, „války“ a „míru“, jak to formuluje Jan Patočka? A jakou roli v tom hraje západní civilizace se svými idejemi demokracie a lidských práv, ale také se svou vědecko-technickou civilizací a socioekonomickým systémem kapitalismu, které se na rozdíl od jejích idejí a hodnot dávno staly globální skutečností?
V debatě zazní mimojiné následující:
„Myslím si, že jsme na prahu století válek.“ – Olga Lomová
„Čeká nás posilování řádu na úkor totalitních režimů.“ – Tomáš Sedláček
„Směřování dějin je zahaleno rouškou tajemství.“ – Václav Němec
„Dějiny jsou také to, co máme dělat.“ – Daniel Kroupa
Dozvíte se také:
Proč je současná Čína „tím nejhorším z kapitalismu zkříženým s tím nejhorším z komunismu”, proč tak moc usiluje o získání Tchaiwanu - a klidně kvůli němu může rozpoutat válku - či proč se Západ tak dlouho choval vůči Číně naivně a neomezeným obchodováním si v ní vykrmil nepřítele možná nebezpečnějšího než putinovské Rusko.
Co si myslí hosté o tom, zda dějiny mají smysl a o co v nich vlastně běží - některé názory se nejprve diametrálně lišily, ale nakonec došlo k zajímavé shodě.
Jak je možné, že západní „loď bláznů, na níž si každý dělá, co chce, a o všem se neustále hlasuje, i když tomu většina ani za mák nerozumí” byla v dosavadních dějinách mnohem úspěšnější, výkonnější a blahobytnější než východní „loď autoritářských generálů, kde musí všichni poslouchat jako jeden muž a dělat, co se jim řekne, aby nebyli hozeni přes palubu”. Dostane se i na otázku, zda tomu tak bude i nadále a co dělat v situaci, kdy by se čínský model digitální totality ukázal jako ekonomicky produktivnější než západní liberální demokracie.
Debatu najdete v plném znění jako video na Youtube a jako audio zde či ve všech podcastových platformách.
Pokud se Vám debata bude líbit, můžete podpořit buď nadační fond Webdialog, anebo můj podcast Na křídlech knih - a to předplatným na Herohero, které Vám odemkne plné znění všech dílů podcastu. Předplatitelé mého newsletteru mají ke všem dílům již nyní přístup zdarma - stačí mi napsat. Na Herohero také najdete přepis celé debaty, kdybyste se chtěli vrátit k jejím klíčovým myšlenkám.
Přeji Vám vynikající intelektuální zážitek.
