Díky, táto!
Můj táta dnes z rukou ministryně obrany obdržel Pamětní odznak účastníka odboje a odporu proti komunismu.
Můj táta dnes z rukou ministryně obrany obdržel Pamětní odznak účastníka odboje a odporu proti komunismu, a to za „významnou protikomunistickou činnost spočívající především v rozšiřování a distribuci samizdatových materiálů a účasti na dalších protirežimních akcích.“
Kuriózní na tom je to, že by toto ocenění nejspíš nikdy nezískal, nebýt toho, že v listopadu 2019, těsně před druhou Letnou, vytvořili nějací dezinformátoři hojně šířený řetězový mail, který tvrdil, že byl agentem StB. To tátu pěkně naštvalo, protože byl naopak součástí protikomunistických kruhů a komunistům ani u výslechů v ničem nevyšel vstříc.
Doteď ho svazky StB nezajímaly, ale nyní si řekl, že tedy zjistí, co tam o něm estébáci píšou. A tak jsme vyrazili do archivu. Zjistili jsme, že ho StB sice skutečně evidovala, avšak nikoli jako agenta, nýbrž jako prověřovanou osobu potenciálně nepřátelskou režimu. Nikdy nezapomenu, jak jsem se musel smát, když jsem si v jeho svazku přečetl:
„K osobě studenta MINÁŘE Františka bylo agenturně zjištěno, že patří do skupiny studentů, která pravidelně navštěvuje restaurace ve Čtyřech Dvorech. Po požití alkoholu dochází k hodnocení politické situace v ČSSR a ostatních socialistických státech, přičemž nejaktivnější při negativních výrocích je právě MINÁŘ. Ve skupině působil jako vůdčí osobnost.“
Až díky tomu jsem se od táty dozvěděl, že nějakou dobu bydlel u jediného chartisty v Českých Budějovicích, jak na strojích přepisovali a šířili dál samizdatovou literaturu, navštěvovali undergroundové koncerty nebo jak v listopadu 89 s dvěma kumpány odřezávali z vodňanských drůbežáren velkou rudou hvězdu, zatímco na ně dělníci dole na dvoře volali, ať neblázní, že je pověsí.
Až díky této kauze s dezinformátory mu kamarádi poradili, ať si zkusí zažádat o osvědčení pro účastníky odboje a odporu proti komunismu (Zákon č. 262/2011 Sb.), které po několikaměsíční lustraci získal. Dnešní slavnostní ceremoniál jsme si oba moc užili, a to především díky té nádherné společnosti 38 dalších oceněných lidí, mužů i žen, kteří měli něco zvláštního a nepoddajného napsáno ve tváři (fotka v komentech).
A proč Vám to celé píšu? Zaprvé jsem rád, že tento stát sice pozdě, ale přece dokáže ocenit ty, kteří za minulého režimu zažívali útlak a snažili se mu dle svých možností čelit, no a zadruhé proto, že jsem se chtěl prostě pochlubit.
Díky, táto!
P. S. Tady je všech 39 oceněných (někteří v zastoupení).
Oceňuje se každý rok. Pokud víte o někom, kdo byl aktivním odpůrcem komunistického režimu a mohl by se na něj vztahovat Zákon č. 262/2011 Sb. - dejte mu vědět.
Vtipné bylo, že shodou okolností byl mezi oceněnými letos také pan Petr Pithart. Milé setkání.