15 tezí pro svobodné Rusko - Alexej Navalnyj

Slova nejznámějšího Putinova kritika k výročí ruské invaze by neměla zapadnout.

Asi jste slyšeli o Putinově perverzním, fakta převracejícím projevu k výročí jím rozpoutané války. Možná jste však neslyšeli, že se k té samé události vyjádřil také člověk, jehož se Putin pokusil zabít, který se přesto do Ruska vrátil a který nyní sedí ve vězení – nejznámější představitel nezávislé ruské opozice, Alexej Navalnyj. Navalnyj sám není černobílá postava, ovšem jeho pár dní staré vyjádření opravdu stojí za pozornost. Když pominu, jakou odvahu asi vyžaduje pronést v tuto chvíli z ruského vězení následující slova, chtěl bych vypíchnout především jeho jasná prohlášení, že:

1. KRYM JE UKRAJINA (neboť ukrajinské hranice byly mezinárodně uznány a definovány roku 1991),

2. Ruské zločiny by měly být mezinárodně vyšetřeny,

3. Rusko by mělo po skončení války platit Ukrajině reparace.

   

   Protože Navalného text vzbuzuje naději, že budoucnost Ruska může být jiná, neimperiální, rozhodl jsem se ho pro Vás přeložit. Myslím, že právě dnes je ten nejvhodnější den k jeho sdílení.

---

15 TEZÍ PRO SVOBODNÉ RUSKO - ALEXEJ NAVALNYJ

„V předvečer výročí nevyprovokovaného vpádu ruských vojsk na Ukrajinu jsem shrnul politické stanovisko své a snad i mnoha dalších slušných lidí.

Patnáct tezí ruského občana, který si přeje pro svou zemi to nejlepší.

O CO VLASTNĚ JDE A S ČÍM MÁME NYNÍ CO DO ČINĚNÍ?

1. Prezident Putin rozpoutal pod směšnými záminkami nespravedlivou agresivní válku proti Ukrajině.

Zoufale se snaží udělat z ní „lidovou válku" a snaží se udělat ze všech ruských občanů své komplice. Jeho pokusy však selhávají. Dobrovolníci do této války téměř nejdou, takže Putinova armáda se musí spoléhat na odsouzené a násilně mobilizované lidi.

2. Skutečnými důvody této války jsou politické a ekonomické problémy uvnitř Ruska, Putinova touha udržet se u moci za každou cenu a jeho posedlost vlastním historickým dědictvím. Chce se zapsat do dějin jako „car dobyvatel" a „shromažditel území".

3. Desetitisíce nevinných Ukrajinců byly zavražděny a další miliony postihla bolest a utrpení. Byly spáchány válečné zločiny. Ukrajinská města a infrastruktura byly zničeny.

4. Rusko utrpělo vojenskou porážku. Právě uvědomění si této skutečnosti změnilo rétoriku úřadů od tvrzení, že „Kyjev padne do tří dnů", k hysterickým výhrůžkám použitím jaderných zbraní v případě, že Rusko prohraje.

Zbytečně byly zmařeny životy desítek tisíc ruských vojáků. Konečná vojenská porážka může být odložena za cenu životů dalších statisíců mobilizovaných vojáků, ale je obecně nevyhnutelná.

Kombinace agresivní války, korupce, neschopných generálů, slabé ekonomiky na jedné straně a hrdinství a vysoké motivace bránících se sil na druhé straně může vyústit pouze v porážku.

Lživé a pokrytecké výzvy Kremlu k vyjednávání a příměří nejsou ničím jiným než realistickým odhadem vyhlídek na další vojenské akce.

CO JE TŘEBA UDĚLAT?

5. Jaké jsou hranice Ukrajiny? Jsou podobné ruským - jsou mezinárodně uznané a definované v roce 1991. Rusko tyto hranice tehdy také uznalo a musí je uznat i dnes. Zde není o čem diskutovat.

Téměř všechny hranice na světě jsou více či méně náhodné a vyvolávají něčí nespokojenost. V jednadvacátém století však nemůžeme rozpoutávat války jen proto, abychom je překreslili. Jinak se svět propadne do chaosu.

6. Rusko musí nechat Ukrajinu na pokoji a umožnit jí, aby se rozvíjela tak, jak si její obyvatelé přejí. Musí zastavit agresi, ukončit válku a stáhnout všechna svá vojska z Ukrajiny. Pokračování této války je jen záchvatem vzteku způsobeným bezmocí a její ukončení by bylo zásadním krokem.

7. Společně s Ukrajinou, USA, EU a Velkou Británií musíme hledat přijatelné způsoby, jak nahradit škody způsobené Ukrajině.

Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, by mohlo být zrušení omezení uvalených na naši ropu a plyn a nasměrování části příjmů, které Rusko získává z vývozu uhlovodíků, na reparace. To by se samozřejmě mohlo uskutečnit pouze po mocenské změně v Rusku a po skončení války.

8. Válečné zločiny spáchané během této války musí být vyšetřeny ve spolupráci s mezinárodními institucemi.

PROČ BY ZASTAVENÍ PUTINOVY AGRESE PŘINESLO RUSKU PROSPĚCH?

9. Jsou všichni Rusové ze své podstaty imperialisté?

To je nesmysl. Do války proti Ukrajině je zapojeno například i Bělorusko.

Znamená to, že Bělorusové mají také imperiální smýšlení? Ne, pouze mají také u moci diktátora.

V Rusku budou vždy existovat lidé s imperiálními názory, stejně jako v každé jiné zemi, která k tomu má historické předpoklady, ale zdaleka jich není většina.

Není důvod kvůli tomu plakat a naříkat. Takoví lidé by měli být poraženi ve volbách, stejně jako jsou ve vyspělých zemích poráženi pravicoví i levicoví radikálové.

10. Potřebuje Rusko nová území?

Rusko je obrovská země s klesajícím počtem obyvatel a vymírajícím venkovem. Imperialismus a snaha zmocnit se území je tou nejškodlivější a nejničivější cestou.

Ruská vláda opět vlastníma rukama ničí naši budoucnost jen proto, aby naše země vypadala na mapě větší. Ale Rusko je už tak dost velké. Naším cílem by měla být péče o naše lidi a rozvoj toho, čeho máme dostatek.

11. Pro Rusko bude dědictvím této války celá spleť složitých a na první pohled téměř neřešitelných problémů. Je důležité si ujasnit, že je skutečně chceme řešit, a pak je začít poctivě a otevřeně řešit.

Klíč k úspěchu spočívá v pochopení, že co nejrychlejší ukončení války bude pro Rusko a jeho obyvatele nejen dobré, ale také velmi výhodné.

Jedině tak lze začít postupovat směrem k odstranění sankcí, návratu těch, kteří odešli, obnovení podnikatelské důvěry a hospodářskému růstu.

12. Dovolte mi znovu zdůraznit, že po válce budeme muset Ukrajině uhradit všechny škody způsobené Putinovou agresí.

Obnovení normálních ekonomických vztahů s civilizovaným světem a návrat hospodářského růstu nám však umožní učinit tak bez zásahu do rozvoje naší země.

Narazili jsme na dno, a abychom se mohli znovu vynořit, musíme se od něj odrazit. Bylo by to eticky správné, racionální i výhodné.

13. Musíme odstranit Putinův režim a jeho diktaturu. Nejlépe provedením všeobecných svobodných voleb a svoláním Ústavodárného shromáždění.

14. Potřebujeme vytvořit parlamentní republiku založenou na střídání moci prostřednictvím spravedlivých voleb, nezávislých soudů, federalismu, místní samosprávy, úplné ekonomické svobody a sociální spravedlnosti.

15. S vědomím naší historie a tradic musíme být součástí Evropy a jít evropskou cestou rozvoje. Jinou možnost nemáme a ani nepotřebujeme.” Zdroj

***
Jak realistické je Navalného volání hlasu na poušti, nechť posoudí každý sám. Jiná věc je, že co se nyní může jevit jako nerealistické snění zavřeného vězně, může být za pár měsíců či let reálná možnost (vzpomeňme na Václava Havla). Alexej Navalnyj si zaslouží, abychom jeho hlas brali vážně a podporovali i v jeho osobě možnou existenci demokratického, neimperiálního Ruska. Dějiny nás totiž učí, že ať už jsou kulturní a mentální vzorce nějaké společnosti sebepevnější, nejsou nezměnitelné. Budoucnost Ruska může být jiná, svobodná. V to musíme doufat. A to musíme podporovat.

P. S. V neděli či pondělí Vám přijde první díl mé deníkové reportáže z naší humanitární mise na Ukrajinu.